Byla to taková normální holčina akorát ve věku, založit rodinu. Nikdy ji nenapadlo, že existují lidé, kteří uvažují jinak než ona. Připadalo jí naivní žít od výplaty k výplatě a stále dokola řešit peníze a problémy typu: Zda si to budu moci příští měsíc dovolit či ne. Zjistila, že tak to řeší většina jejich známých a vrstevníků.
Měla jasný plán
V té době ještě bydlela s maminkou, které přispívala drobnou částkou na jídlo. Díky tomu jí zbývalo dost peněz na vlastní aktivity. Už když před lety nastupovala do práce, měla jasný plán, že si bude odkládat peníze. Založila si „spořící“účet, kam si pravidelně posílala 3 000 Kč.
Po čase na to zapomněla a když jí přišel výpis z účtu, tak se těšila z narůstající sumy. Vždycky, když si chtěla něco hezkého koupit, tak použila peníze ze svého běžného účtu. Mělo to velkou výhodu hlavně v tom, že vždycky vyčerpala jen peníze na běžné výdaje, takže se jí nemohlo stát, že by měla na obou účtech 0 Kč.
Spořit se vyplácí
Její kamarádky se jí smály, že je hodně šetřivá a že si to prý do hrobu nevezme. Vždycky s úsměvem odpověděla, že ví, co dělá, že se jí to určitě někdy bude hodit. Později se v práci seznámila s Pavlem a byla to láska na první pohled. Všechno se tak rychle seběhlo. Chodili spolu asi necelý půlrok a ona se k němu nastěhovala. Brzy na to otěhotněla a museli společně řešit budoucnost.
Výdaje pod kontrolou
Sedli si spolu a všechno si sepsali na papír. Zjistila, že si Pavel před 5 lety koupil někde v severních Čechách pozemek a že pravidelně splácí hypotéku. Dále měl ještě nějakou půjčku na kuchyň, kterou dodělal před 2 lety. Žádné rezervy si bohužel za ta léta nestihl vytvořit.
Když všechny výdaje sečetli, tak jim došlo, že jim toho měsíčně moc nezbude. Petra si také spočítala, kolik bude dostávat od státu jako příspěvek na rodičovské dovolené a došlo jí, že to nebude nic slavného.
V tu chvíli si uvědomila, že pokud si bude chtít ponechat svoji „finanční svobodu“, na kterou byla doposud zvyklá, tak si vše bude muset dotovat ze svých naspořených peněz. Jako třeba oběd se svými kamarádkami, masáž či výlet aj. Došlo jí, že si může vzít peníze kdykoliv na cokoliv a že to neohrozí jejich rodinný rozpočet.
Také si uvědomila, že to jsou její peníze a že je jen na ní, do čeho je investuje. Pavel věděl o jejich naspořených penězích a souhlasil s jejím plánem. Byl hrdý na to, že má chytrou a spořivou přítelkyni. Když se teď baví se svými kamarádkami, tak už jí dávají za pravdu.
Díky finanční rezervě je život nejen pro„ženy na mateřské“ mnohem snazší.
Vzkaz pro všechny ženy: „Zůstaňte prosím finančně NEZÁVISLÉ“!
Článek byl napsán také jako součást projektu Pro Fair Play.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.